Poslední dobou jsem si začal pomalu myslet, že jsem dobrý řidič. Šikovně jsem se vyhnul několika potenciálním karambolům, pokutu jsem nedostal ani nepamatuju. Až dneska ráno mi došlo, že tak slavné to se mnou není. Nic se mi nestalo, to ne, ale úplně strašně jsem se za volantem choval. Jel jsem po plzeňské dálnici asi 140 a protože jsem předjížděl kolonu kamionů, jel jsem vlevo. Po chvíli jsem narazil na Favorita, který si v klidu ve 110 předjížděl stejnou kolonu jako já. Začal jsem zběsile blikat a troubit, posílal jsem ho ke všem čertům, jen aby mě pustil. Jeho to namíchlo a dupl na brzdu. Díky bohu jsem to v poslední chvíli ubrzdil. Překvapivě mě to naprosto uklidnilo. Poučení? 1. Nejsem dobrý řidič, 2. Kam spěchat?