Psát o tom, jak se PraBlog vyvedl, mi připadá poněkud zbytečné. Psát o tom, kolik jsme vypili piv (hodně…), taktéž. O čem se ale musím zmínit, bylo příjemné zjištění, že všichni bloggeři byli schopni diskuse. Radost mi udělal Arthur Dent, na kterém leží vývoj obdoby Blogger.com, který trpělivě snášel samozřejmě konstruktivní připomínky Marvina a Ghosta. Nezklamal ani White Dog se svým tradičním humorem a když se čas od času ozval Dupe, bylo to klasická perla… A protože úspěšné akce se musí opakovat, nezbývá nám nic jiného, než pokračovat…
Aktualizováno: Nevím, jak se to mohlo stát, ale ve výčtu bloggerů mi úplně vypadla jedna bloggerka! Inko, přijmi mou omluvu… Ale když ty jsi byla na setkání tak výjimečně nenápadná, ba co dím, dokonce tichá… :o))
Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: