Weblog týdne (32)

Weblog pro tento týden se nám vybíral velmi těžko: velká část zajímavých weblogů má prázdniny a my nechceme ohodnotit právě spící stránky. Přesto se našel jeden, který nelze přehlédnout.

Je jím Skladiště postřehů, které jsem z počátku považoval za skladiště nesmyslů a až postipem času jsem zjistil že se Lukyn.cz začíná více než slušně rozepisovat. Nyní každé ráno netrpělivě vyhlížím nový spot, kterým mě prakticky vždy autor potěší. Čekání navíc zpříjemňuje na české poměry nadprůměrně povedený design.

A protože nic není naprosto dokonalé, měl bych drobnou výtku k designu: Hlavička má pevnou velikost, ale stránky nikoliv. Navíc při větším zmenšení okna prohlížeče skočí menu pod text na konec stránky. Ale to jsou pouze drobnosti, které pozici Skladiště postřehů jako Weblogu týdne nemohou ohrozit. Jen tak dál!

Ať žije federace!

Když se na začátku devadesátých let minulého století rozpadala federace, byl jsem z toho dost smutný. Měl jsem (a mám) Slováky rád, miluju tu krásnou slovenskou řeč, o to víc, pokud je v ní napsán příjemný román nebo básnička.

Proto jsem si nemohl nevšimnout jednoho zajímavého fenoménu: v Praze se pomalu ale jistě začíná zabydlovat velká slovenská komunita. Zrovna dnes při schůzce v jedné prestižní firmě mě uváděla velmi sympatická Slovenka, aby pak samotnou schůzku zahájila další sympatická Slovenka. Celé jednání bylo výtečné, dokonce jsem chvilkami sám přecházel do slovenštiny… :o))

Slovenštinu navíc denně slýchávám v obchodech, ve firmách, na ulici… A mám z toho radost. Politici sice naší společnou republiku rozdělili, ale nakonec se k sobě opět vracíme. Dokonce jsem ve svém oblíbeném knihkupectví uviděl první slovenské knihy a to je skvělé. Vítám vás zpátky, bratři Slováci…