… to tě pak po zbytek života pronásleduje (hlavně tvé rodiče). Jestli toto rčení opravdu funguje, máme se opravdu na co těšit, protože karty naší Aničku opravdu fascinují. Má ráda i ostatní hračky (včetně tatínkovo vousů a maminčiných brýlí a řetízků), ale teprve karty jsou pro ní tím pravým potěšením. I kdyby měla sebehorší náladu, karty ji spolehlivě zlepší.
Pamatujete si na svou nejoblíbenější hračku z dětství? A hlavně, zůstalo vám to až do dnešních dnů? Doufám, že ne, jinak se začínám bát…
Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: