Tak, tak, už nás (a hlavně Jitku) na ulici cizí lidé nezastavují a neříkají nám, že máme moc hezkého chlapečka. Pravda, Anička nosí často modré oblečení, ale přeci jenom… Teď už se to stávat nebude, protože Anička dostala nádherné náušničky s kamínkem! A hned jak se jí zahojí ouška, vyměníme je za zlaté, které dostala při křtu.
Jsem z toho teď docela naměkko. Anička už přestává být miminkem a stává se malinkatou slečnou. Lidi, jestli ještě doma nemáte podobný zázrak, tak neváhejte, protože takový poklad nelze ničím na světě nahradit.
Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: