Hned na úvod je třeba upozornit, že následující řádky jsou určeny pro čtenáře s pevným žaludkem, které jen tak nevytočí nějaké klábosení o mytí nádobí. Protože pouze a jenom o mytí nádobí budou všechny následující řádky.
Mytí nádobí většina lidí z duše nenávidí a já se jim nedivím. Nádobí je často nechutně mastné a páchnoucí. Navíc se často sdružuje do perverzních hromad podobně postiženého nádobí s tendencí neustále nabývajícího pachu a hlavně množství. Co je však na tomto fenoménu nejhorší? Permanetní stav. Ano, nádobí se STÁLE špiní, POŘÁD se hromadí a NIKDY není všechno nádobí umyto. Ale přesto existují maniaci, kteří rádi nádobí myjí. Ano, patřím mezi ně.
Mytí nádobí je totiž hlavně rituál s přesně danými podmínkami a procedurami, které nelze měnit ani upravovat. Tak především nádobí myji ZÁSADNĚ mezi 22. a 24. hodinou, kromě pátku. Důvod? U mytí poslouchám pořad Divadlo Noc na radiu Regina. Velmi důležitý je též použitý mycí prostředek: používám jedině Frosch od firmy Werner a Mertz GmbH. Je ekologický a vyhovuje mi. Nádobí myji POMALU a PEČLIVĚ, žádný rituál nelze totiž uspěchat a za mastné nádobí bych se styděl. Nikdo mě u mytí nesmí rušit, to mě hodně znervózňuje. Z umytého nádobí stavím různé pyramidy a jiné skulptury, viz obrázek:
Mytí nádobí je zkrátka činnost, o kterou mě žádná pitomá myčka na nádobí nepřipraví. A proto, my myči nádobí, zvolejme nahlas: Myčka nádobí NIKDY neumyje nádobí tak dobře jako my! Ať žije svobodné mytí nádobí! Smrt mechanickým myčkám!
Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: