V článku Nechci být negramotný jsem se dušoval, že se naučím znova psát a to formou dopisů. Vypadalo to, že se nikdo z vás neobětuje a že nebudu mít komu psát, když tu se mě Trillian zželelo a dovolila mi, abych jí tedy napsal. A já ji překvapivě napsal…
Problém je v tom, že si nejsem jist, co jsem jí to vlastně napsal… Ale třeba je na tom lépe než já a dopis, pro mě zcela nepochopitelně, vyluští. Jenom pro zajímavost, při zkoušce psaní, kterou jsem si před psaním dopisu udělal, jsem neuměl psace napsat sedm písmenek. Ještě že je Jitka tak šikovná…
Tento časopis ční nad jinými hned z několika důvodů. Hned na první pohled je jasné, že si s ním někdo dal dost práce: perfektní layout s dobře zvoleným řezem písma, střídmá (ale ne nudná) úprava v lehkém moderním střihu s perfektní obálkou slibuje více než slušný obsah. Pokud byste očekávali od kulturně historické revue nějakou „suchařinu“, nenechte se zmást. Každé číslo má kromě zaběhlých rubrik (recenze knih, aktuality, glosy,…) vždy jedno hlavní téma, které je rozebíráno hned několika autory z různým pohledů v různých historických dobách. Čtení je to poutavé a populárně napsané, ale vždy s citlivou snahou historické přesnosti, kterou garantují přední čeští historikové. Navíc pečlivě volené ilustrační fotografie skvělý obraz tohoto revue jenom podtrhují.
