0

Knižní desatero (3)

napsal Jiří Kouba dne 11. 2. 2004

V předchozím díle jsme zachraňovali knihu před špínou a špatných zacházením. Nyní se podívejme na trvanlivost knihy, respektive na její životnost.

3. Kniha je věčná. Ano, tak nějak si představuji knihy: jako věčné artefakty, které musí přežít věky. Když se o ně dobře staráte, knihy nestárnou. Můžete tvrdit, že ztrácí na aktuálnosti, ale rozhodně nestárnou, maximálně se opotřebovávají. A tím jak ztrácejí na aktuálnosti, získávají postupně větší a větší historickou hodnotu. Příklad: čas od času si koupím knihu v antikvariátu. Když jí pak doma s úctou listuji, často na mě vypadne zlomek nějakého dopisu, poznámky nebo pohled. Jednou dokonce hodně let neplatná desetikorunová bankovka. Mám pak pocit objevitele, jako tehdy, když jsem našel jeden hodně starý osobní dopis včetně obálky. Našel jsem majitelku a dopis vrátil. Tu radost, jakou jsem tím udělal, si nedokážete ani představit…

Nevyhazujte knihy. Proč si myslíte, že nemají na přebalu uvedenu minimální trvanlivost? Protože jsou věčné. Protože nikdo neočekává, že ji budete vyhazovat. A když už nemáte doma místo, jsou tu ještě antikvariáty. Nebo internetové bazary. Nebo ještě můžete knihy nabídnout zdarma za odvoz. V nejhorším je vyhoďte do kontejneru na papír. Jenom vás prosím, neházejte je do popelnice na smíšený odpad, to si žádná kniha, ani sebehorší, nezaslouží…

Vložit komentář

Předchozí příspěvek:

Následující příspěvek: