Jojo, tak mám za sebou první narozeniny. Dostala jsem hodně dárků: naštěstí jsem všem říkala, že mě kromě jídla (hodně jídla) a hodnotné literatury nic nezajímá, takže jsem nic jiného neobdržela. Taky mě maminka a ani tatínek nevarovali, že to hezký svítící pálí. Samozřejmě jsem to chtěla sníst, ale místo toho, aby se to nechalo chytit, tak mě to spálilo. Ještě že maminka ví, že je jídlo dobrým lékem na všechno. Tak se mějte všichni moc hezky. Jo a zbytek fotek bude později, protože tatínek s maminkou prý nemůžou pořád jenom třídit fotky. A to je fakt. Tak pa pa. Vaše Anička.

Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: