Nerad využívám weblog k ryze intimním věcem, ale tentokrát udělám výjimku. Jsem totiž ve stavu, v kterém jsem nikdy v životě nebyl a tudíž nevím, co mám dělat a jak se mám k tomu postavit. Možná je mezi vámi někdo, kdo ví, o co jde a bude mi schopen poradit…

Představte si, že si v poklidu žijete, máte úžasnou ženu a skvělou dceru, dostatek dobrých přátel, v zaměstnání jste vcelku spokojení, prostě se máte dobře. Pak se jednoho dne probudíte a zjistíte, že je něco špatně. Máte špatnou náladu, nic vás nebaví a dřívější drobné radosti, které vás tak vždy těšily, najednou nefungují.

Dny ubíhají, ale ten pocit se nezlepšuje, ale mírně zhoršuje. Víkend, který přijde, vás vůbec nepotěší, i když vás vždycky dal do hromady, ať se dělo cokoliv. Jste doma nepříjemní, i když si to uvědomuje, ale nejste schopni s tím nic dělat. Zkoušíte všechny dřívější zaručené recepty na zlepšení nálady (nová knížka, vytvoření designu, start nového projektu, kávička s přáteli…), ale prostě nezabírají, jenom zhoršují stav věci. Mluvíte o tom se svými nejbližšími, ale prostě na nic nového nepřicházíte.

Co je ale špatné, že se to pomalu ale jistě zhoršuje. Ne nijak zásadně, ale o to s větší jistotou. Máte pocit, jak vám všechno utíká mezi prsty a nejste schopni s tím nic dělat. Navíc, to musím znova zopakovat, nevím o žádné příčině tohoto stavu, prostě se to jenom děje. Všechno najednou ztrácí smysl. Pravda, v pohodě to zatím zvládám, ale co budu dělat za týden, za měsíc? Nevím.