Všichni vždycky vypráví o tom, jak jejich děti krásně usínali nad miskou kaše, jak si těsně před spánkem vysypali do klína rajskou omáčku a podobně veselé vzpomínky s usínajícím dětmi. Naše Anička u jídla normálně neusíná, protože má asi obavy, že by jí někdo jídlo vzal… Přesto se jednou neudržela…
Předchozí příspěvek:Brouci útočí!
Následující příspěvek:Zapomeňte na Orkut, je tady Flickr!
Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: JSEM KATOLÍK.