Málo kdy si koupím nějakou desku. Cédéčka stojí na můj vkus příliš mnoho peněz, navíc poslední dobou málokdy něco pořádného vyjde. Přesto jsme se doma na jednu desku půl roku těšili. Včera totiž oficiálně vyšla naše deska roku – Aneta Langerová: Spousta andělů. A my si ji hned koupili.

Samozřejmě jsme byli plni očekávání a dost jsme se báli, jak deska dopadne. Hned na první poslech bylo jasné, že se deska povedla. Je pravda, že ne všechny písničky jsou úplně podařené, ale o jaké desce to lze říci? První polovina je docela průměrná, ale druhá polovina patří mezi to nejlepší, co jsem od české zpěvačky kdy slyšel. Především balada „Hříšná těla, křídla motýlí“ mě totálně dostala. Jestli má „Medvídek“ od Lucie nějakého nástupce, je jím rozhodně ona.

Trochu jsem nepochopil, proč BMG nasadil jako první sigl píseň „Delfín“, která vůbec neodpovídá zbytku desky. Docela je mi líto lidí, kteří si CD na základě tohoto singlu pořídí. Mnohem vhodnější jako singl by byla skladba „17“, která má předpoklad stát se veleúspěšným singlem.

Jestli váháte utratit peníze za tuhle desku, tak neváhejte. Je to rozhodně to nejlepší, co za posledních pár let v Čechách vyšlo (pokud nebudu mluvit o Radůze). Navíc každým dalším přehráním z desky získávám lepší a lepší pocit.