Kromě právě proběhlých posledních voleb do senátu a krajských zastupitelstev jsem se zúčastnil všech svobodných voleb (vlastně mimo těch prvních v roce 1990: nebyl jsem plnoletý). Proč jsem nevolil tentokrát? Vlastně ze dvou důvodů:

Prvním důvodem je mé trvalé bydliště. Sice žiji 13 let v Praze, ale v občance mám uvedené jedno městečko u Karlových Varů. Problém není v tom, že bych musel jet volit tak daleko, ale fakt, že bych ovlivňoval svou volbou zastupitele (senátora) v kraji, ve kterém nežiji. A to připadá při nejmenším nesprávné.

Druhým důvodem je mé zklamání. Dlouhé roky jsem volil ODS, později Unii svobody (dokonce dva roky jako člen). Jenže mé nadšení postupně vyprchalo, až skončilo plnohodnotnou kocovinou. I proto jsem tentokrát vynechal: prostě jsem nevěděl, koho volit.

Marvin mě sice nahlodal pravdivým argumentem, že žádná strana není dokonalá a že nevolit není řešení, přesto jsem nevolil. Ale i díky němu jsem získal opět chuť začít sledovat věci veřejné. Prošel jsem všechny aktivní politické strany, pečlivě pročetl všechny dlouhodobé programy a díky internetu aspoň částečně prošel jejich praktické kroky ve všech úrovních veřejného života.

A závěr? Není nijak zásadní. Snad jenom to, co jsem dlouhodobě tušil. Parlamentní strany nejsou hodny mé podpory, protože účelově mění své programy, pouští se do nesmyslných parlamentních šarvátek či se chovají nebo jednají natolik arogantně, že jim již jednoduše nevěřím. Takže mi zbývají mimoparlamentní strany a z nich jediná, která má pro mě zajímavý dlouhodobý program: Strana zelených.

Přes všechny chyby a nedostatky (především pro mě několik nevěrohodných postav ve vedení) je to strana, která má jasno, kam směřovat. A až někteří z Vás budou mít chuť psát něco o ekologických (či jiných) extrémistech, přečtěte si nejdříve jejich dlouhodobý program. Uvidíte, že byste se pod takový program klidně podepsali…

Štítky: Strana Zelených