Jsem často fascinován tím, jak rychle a zajímavě se vyvíjí internetové technologie a vlastně i libovolný software. Snad i proto jsem nechápal, proč se prakticky několik let neobjevilo nic nového v oblasti emailových aplikací. Po letech zkoušení jsem se usadil u Gmailu, kde si spravuji veškerou svou poštu včetně firemní. Přes veškerou inovativnost Gmailu a nesporné přínosy v práci s poštou (například neexistence složek, zapojení vyhledávání, štítkování…) jsem se stejně nemohl zbavit pocitu, že to stále není ono. Navíc jako velký zastánce GTD mi velmi chyběla aplikace pro správu úkolů (to-do list), který by byl obecně použitelný pro všechny běžně dělané činnosti. Ano, jak správně tušíte, mé hledání má happy-end v podobě velmi jednoduché, ale o to funkčnější nadstavby Gmailu, která se jmenuje GTDInbox.
GTDInbox je opravdu velmi jednoduché rozšíření Firefoxu, které mírně upravuje vzhled a především funkcionalitu Gmailu. Aplikace jako taková nemá tak velkou hodnotu, pokud není využívána v duchu GTD, přesto i pro ostatní uživatele může být přínosem. A to především z následujících důvodů:
1. Všechno jsou úkoly. Ano, pochopíte-li tento jednoduchý fakt, velmi se vám uleví. :-) Ne, vážně, GTDInbox přistupuje ke každému emailu jako k úkolu, který má nějaké konkrétní zařazení. Ať už termín, účel, skupinu, nebo další. Tedy nevyřizujte emaily, ale správně roztřiďte úkoly, které pak podle priorit řešte.
2. Nepřečtené neexistuje. Všechny doručené maily přečtěte (aspoň první větu či hlavičku) a správně zatřiďte. Pokud to neuděláte hned a odložíte to, je to stejné, jako byste nic nedostal. Prostě mějte stále prázdný inbox.
3. GTD. :-) Je to tak prosté a obecně fungující, že je škoda to tak prostě nedělat: ověřte si to sami.
Psát recenzi toto rozšíření Firefoxu nemá moc význam. Použití je velmi intuitivní a funguje pouze na principu důsledného štítkování podle pravidel GTD. Kouzlo opravdu spočívá v přístupu a maximálním využití podle mě nejlepší webové emailové aplikace, Gmailu. Vsaďte na GTDInbox, přesněji řečeno na GTD, toť rada má.
Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: