Bigboard, billboard, bigboard … Pomóc!

Pomalu se už z toho stává běžná událost. Drobet se zvojtí počasí, zvedne se silnější vítr a kolem dálnic začne padat jeden bigboard za druhým. Jenom kolem plzeňské dálnice a na pražském okruhu jsem letos zaznamenal čtyři částečně nebo úplně vyvrácené bigboardy. Připadá mi to jako jasná výstraha, že asi něco není v pořádku. Akorát mám takový pocit asi jenom já.

Přiznám se, že reklamu kolem dálnic a silnic dost nesnáším. Extrémně mě obtěžuje a ruší od řízení. Sice se pohybuji přes deset let, buď přímo či nepřímo, v reklamním průmyslu, takže bych měl být vůči reklamě odolný, ale bohužel to funguje jinak. Objeví-li se totiž u dálnice nová reklama, logicky jako pozorný řidič na ní reaguji (reflexy varují, že je něco jinak) a tím tak na nebezpečně dlouhou chvilku ztratím kontakt s provozem. Důsledky pak mohou být logicky tragické.

V civilizované Evropě už bigboardy a obecně reklamu kolem silnic neuvidíte, protože tam dávno přišli na to, že sebevětší výnos z reklamy nenahradí jediný zbytečně zničený lidský život. Pouze v naší kotlině se staví další a další reklamní plochy, takže třeba na barrandovské spojce už mám pomalu pocit, že bigboardy brzy vytvoří kolem spojky neproniknutelnou mnohakilometrovou strakatou zeď.

Mimochodem, dnes jsem jel domu o hodinu déle. Jenom proto, že tentokrát bigboard spadl přímo na dálnici…

WordPress 2.6 Beta 1

Ryan Boren v noci na dnešek informoval o první veřejné betaverzi nového WordPressu. První zkušenosti hovoří o tom, že je WordPress 2.6 Beta 1 stabilní a netrpí viditelnými nedostatky. Kromě version control, které jsem zmiňoval v článku WordPress 2.6 bude umět “version control”, není v nové verzi příliš zásadních novinek. Jejich seznam naleznete například v článku Ryana Borena WordPress 2.6 Beta 1. Pokud jste stejní nadšenci do WordPressu jako já, stahujte.

Drobet jiné muziky

Překvapivě kromě rodiny a práce se mi občas podaří urvat si drobet volného času a pak hledám chutnou potravu pro má rozmazlená ouška. Kromě klasiky prověřené lety (Mimochodem, Tomáš Krause se mýlí, když tvrdí, že nejlepší rockovou baladou všech dob je November Rain. Nejlepší baladou je pochopitelně The Rain Song.) mě láká stále hledat nové, ne zcela otřelé hudební nápady. S několika z nich vás musím seznámit.

Jako první musím zmínit kapelu Muse, která má už pěkných pár let za sebou, ale já ji objevil až náhodou na internetu a dost pochybuji, že by ji česká rádia nějak masivně hrála. Hrají poněkud zajímavější rock, od krásných balad až po ostré vypalovačky. Ochutnejte třeba povedenou skladbu Knights Of Cydonia, kterou s bravurou vystřihli na koncertě na Wembley Stadium v roce 2007.

Zato druhou kapelu asi už znát nebudete a ani není divu. Sice jsou už taky hvězdami první velikosti, ale jejich muziku do rádií nepustí asi nikdo. Jedná se o islandskou partičku Sigur Rós a hned z prvního poslechu je jasné, že vyrostli ve stejné zemi jako fenomální zpěvačka Björk Guðmunsdóttir. Originální tesklivá muzika, snad trochu podobná Radiohead. Zkuste třeba libovolnou skladbu z nové (a poněkud veselejší) desky Með suð í eyrum við spilum endalaust, kterou lze celou zdarma přehrát na Last.fm! Abych nezapomněl, 19. srpna 2008 se Sigur Rós představí v pražské Aréně HC Sparta. Budu tam. :-)

Jako třetí a poslední musím zmínit další rockové muzikanty, kteří jsou známí pod názvem Sick Puppies a jejichž produkci bude asi většina z vás znát. Já je zmiňuji ze dvou důvodů. Především je to moje běhací muzika. Ne, s toaletou to nemá nic společného, ale jejich písničky poslouchám při nepravidelných výbězích po Křivoklátských lesích. Druhým důvodem je pak kromě povedené skladby hlavně netradiční klip. Příjemný poslech.

A vítězem se stává: Ondřej Ruml!

Národ obdivovatelů protest songů Daniela Landy a lehké zábavy Kabátu se podepsal na konečném výsledku soutěže X-Factor, a tak nakonec s přehledem zvítězil Jiří Zonyga, zpěvák s velkým srdcem. Řekl bych ale, že soutěž měla skončit poněkud jinak a tak si dovoluji předložit vlastní pořadí soutěže:

1. Ondřej Ruml. Jeden ze dvou důvodů, proč jse X-Factor pravidelně sledoval. Jestli mě v první Superstar nadchla Aneta Langerová, tak v X-Factoru jsem o Ondřeji nepochyboval ani minutu. Každým dalším kolem jenom dokazoval, že je soutěž vlastně už zbytečná, protože zbytek soutěžního pole převyšoval po všech stránkách. A když s bravurou vystřihl Don“t worry, be happy, nebylo už prakticky co řešit. Každé další kolo pouze potvrzovalo, že na českou scénu konečně přichází další pořádný zpěvák a že se Dan Bárta nemusí cítit tolik osaměle. Ano, po letech si určitě koupím CD.

2. All X(ida). Tak to je ten druhý důvod. Když už byl pro mě Ondřej Ruml jasný a jeho další vystoupení pouze potvrzovaly jeho kvality, All X mě drželi v napětí celou soutěž. Ne vždy byli výborní, občas se mi nelíbili, ale celkově je jejich originalita natolik výrazná, že se určitě s nimi ještě uvidíme. Bez All X by byla soutěž zbytečná. Mimochodem nejzdařilejší bylo vystoupení v banánové noci. A jejich CD si nekoupím, DVD ale rozhodně ano. :-)

3. Jiří Zonyga. Málokdo mu věřil, ale když famozně vystřihl Hůsličky, bylo jasné, že vidíme nejméně nového finalistu. Rád jsem ho poslouchal, ale ke konci soutěže mě přestal bavit. Spívá stále stejně, nedokázal mě už překvapit. Mám obavy, že jeho nesporný talent nahrávací společnost přetaví jenom do dalších Kabátů nebo Landy. Ale možná přesně proto lidé pro něj hlasovali.

4. Martina Pártlová. Jediná zpěvačka v soutěži, která mě aspoň částečně oslovila. Sice z ní asi nebude hvězda první velikosti, ale její sexy hlas budu rád poslouchat. Desku si ale nekoupím, protože je více než jasné, že bude zpívat poněkud jiný repertoár, než byste mohli slyšet z mých sluchátek. A je to krásná ženská. :-)

A to je vše. Ostatní byli v soutěži (bez urážky) pouze proto, abych mohl slyšet sem tam zajímavou písničku a aby soutěž netrvala příliš krátce. Vždyť, přiznejme si, kdo si dnes vzpomene na Romantic? A na… jak se jmenoval ten slaďoušek, co neuměl zpívat…?

Jen jeden splněný sen

Sedím opřený o knihovnu a oknem do čítárny dopadají poslední zbytky rudého úterního západu slunce. Desítky knih různě rozházených po zemi se pomalu začínají ztrácet v nastávajícím šeru. Přesto mi to není líto, protože je všechny důvěrně znám. Velkou část z nich poznám podle dotyku, vždyť s každou z nich jsem toho tolik zažil.

S láskou je zvedám oběma rukama, ještě naposledy se těším z jejich přítomnosti, a pak je opatrně vracím na jejich místo. Konečky prstů se dotýkám jejich hřbetů a snad nevědomky znova a znova otevírám vzpomínky na každou z nich. Na pocity, které mě při čtení provázely, na krásné letní večery, na vanu plnou chladnoucí vody, na studené ráno ve spacáku kdesi na Šumavě.

U některých se úplně zastavím, neschopen si uvědomit tíhu, která z nich na mě padá. Po chvíli se pak vynoří vzpomínka na mou nemocnou duši, na samotu, která mě přiváděla k šílenství. Teď už vědomě jednu z nich beru znova do rukou, listuji v ní a její vůně mě zcela zahlcuje. Bolest z ní v surové podobě doslova tryská a tak ji spěšně zavírám a umlčuji tak onu vzpomínku…

Stojím ve ztichlém domě a pokouším se zachytit jakýkoliv zvuk. Dlouhé minuty ubíhají a já se v tichu začínám pomalu topit. Pak mě znenadání zachrání banální zvuk Fidorky chroupající poslední zbylé granule. Naposledy se rozhlížím a už hodně unavený nechávám po svém těle ztékat chladnou vodu sprchy.

Ve stálém absolutním tichu pomalu usínám a ani na hranici slyšitelnosti odříkávaný Otčenáš nedokáže to ticho zahnat. Naštěstí stejně jako jiné večery se ozve zabroukání některý z mých holek, které si zdají své báječné sny. A já pak konečně usínám. Stejně jako každý večer s lehkým úsměvem na rtech…

Zítra!

Download Day - EnglishJiž zítra nastane den D. On vlastně není nijak zásadní. Kromě toho, že zítra spatří světlo světa nový Firefox a to ve verzi 3. Už ho pěkných pár dnů ke vší spokojenosti používám, takže ho mohu směle doporučit i ostatním, více konzervativním uživatelům. Dokonce jsou na nový Firefox připravena všechna důležitá rozšíření. A pokud si chcete nový Firefox taky stáhnout, udělejte tak zítra. Můžeme se tak postarat o nový světový rekord v počtu stažení jedné aplikace za jeden den. :-)

WordPress 2.6 bude umět "version control"

WordPress 2.6 sice nepřinese žádné zásadní novinky, ale některé přeci jenom výrazně WordPress vylepší. Změn bude několik desítek, ale jako nejzajímavější mi aktuálně připadá podpora verzí jednotlivých článků (revision/version control). WordPress bude archivovat všechny verze jednoho článku, tak jak ho budete postupně doplňovat či měnit. Ale to není všechno, jednotlivé verze budete moci mezi sebou porovnávat (viz screenshoty v článku Post Revisions in WordPress 2.6). Výborný nápad, řekl bych.