Občas narazím na fotku, z které jsem naprosto hotový. Tak třeba níže uvedený portrét. Děvče není nejkrásnější na světě, kompozice taky není nijak objevná, tak proč jsem z toho snímku naprosto vyřízený? Taky vás něco podobného potkává? Že jste z něčeho takto unešeni a nevíte proč?
Juli_3 by ~Krrrolia on deviantART
(O pár minut později…) Jsou to ty nevinné oči? Nebo ten úsměv? Já na to prostě MUSÍM přijít. Nenechte mě v tom…
Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to:
{ 5 comments… read them below or add one }
těžko říct. dík za sharování – také líbí! @marvin na tom lesku něco bude! někde jsem četl, že prý bez lesku není dobrý portrét
Celkem jednoduche :) V ocich je lesk – tedy emoce .. Jaka presne? To uz je tajemstvi a je na kazdem, co v nich najde.
O tom dobre fotky jsou .. davaji namet a zaroven prostor vlastni fantazii .. nejsou popisne ale konec ci zacatek pribehu nechavaji na pozorovateli .. uff konec filozofie :)
Velke oci. Kdesi som cital, ze prave tie sposobuju, ci sa nam osoba/zviera paci. Preto male deti, male zvierata sposobuju v ludoch dobry pocit. Na tejto fotografii je vsetko, co potvrdzuje tuto teoriu.
White Dogu, neber mi tajemství. Marvinova varianta je mi rozhodně milejší! :-) A ty velké oči v tom asi taky budou. A nebo si nechci přiznat, že se mi to děvče opravdu prostě líbí… :-)
Obyčejné umístění a práce se zlatým řezem. Žádná magie :-)