S prvním mobilním telefonem se u mě rozpoutala až nevídaná posedlost po technických vychytávkách, které mi měly pomoci uspořádat čas, suplovat externí paměť a vůbec mi zjednodušit život. Vzpomínám, jaké nadšení ve mě vyvolávaly zařízení Palm Pilot a všechny jeho nástupci. Pak se objevily chytré telefony a ještě vychytanější PDA. A když už jsem si říkal, že se toho moc nedá vymyslet, propadl jsem kouzlu iPhone. Přesto všechny tyto a další zařízení a systémy měly jednu vlastnost společnou: vždy jim chyběl krůček k dokonalosti. Proto jsem se vždy hnal za novými a novými systémy…

Ti zkušení (jistě, jsou starší) mi vždy říkali, že technologie nikdy nemůže nahradit pero a papír. Jak já se jim smál! Jak jsem zaníceně vyprávěl o tom, jak je úžasné být online, mít všechny informace na dosah, kdykoliv si vzpomenu. Sám jsem se tolikrát utápěl v radosti z objevu nové úžasné funkce. Bohužel mi v těhto technologických extazích unikal jeden velmi zásadní fakt, který převrátil mé veškeré nadšení pro technologie šetřící čas zcela naruby.

Technologie se přeměnily v hračky a já je vůbec nevyužíval k tomu, čemu byly určené. Byl jsem nadšený z funkcí, které jsem pak nikdy v reálném životě nepoužil. A tak jsem začal pomalu procitat a s tím se objevilo snižování mých požadavků na funkce mobilních telefonů a různých organizérů. Postupně jsem dospěl do stavu, že i ten nejobyčejnější mobil je zbytečně nabitý funkcemi, o kterých už nyní vím, že je nikdy nebudu používat a proto ani nemá smysl je zkoumat. Logicky jsem pak musel dojít na konec cesty: k papíru a tužce. A pořídil jsem si svůj první Moleskine. Ale o něm až někdy příště…

Jak to po sobě čtu, musím upozornit na jeden nezřejmý fakt. V srpnu si pochopitelně koupím nový iPhone 3GS a budu se v něm vrtat do alelujá. Ale to jistě vnímavý čtenář chápe… :-)

Štítky: GTD, iPhone, moleskine