Pamatuji si, když se mi před lety dostal do ruky první netbook (tuším že nějaký první „eee“ s Windows XP), byl jsem velmi zklamán z rychlosti práce na něm a tedy použitelností. Kromě brouzdání po internetu se s netbookem nedalo prakticky reálně pracovat. Vývoj sice pokračoval mílovými kroky dále, ale stále trpěl stejným syndromem: neexistovaly dostatečně odladěné, respektive nové Windows. Když se konečně objevily na trhu nové Windows 7, které měly být mimo jiné i odpovědí na špatnou použitelnost platformy Windows na netboocích, odhodlal jsem se k pořízení netbooku i já.
Ani vám nebudu vyprávět, jak mě Windows 7 zklamaly. Nevím, jak se s nimi pracuje na desktopu, ale použitelnost na netbooku je stejně katastrofální jako dříve. Už to vypadalo, že netbook skončí ve skříni, když se mě kamarád (ahoj Michale) nevinně zeptal, proč na něj nebouchnu Ubuntu. Reagoval jsem prostě: mám za sebou tři pokusy s různými distribucemi Linuxu a vždy tak týden používání, a pokaždé jsem došel k závěru, že Linux prostě není pro mě (přesněji řečeno to končilo noční můrou). Ale když už jsem měl ten krám doma, nechal jsem se umluvit a pustil se do instalace další distribuce Linuxu, tentokrát Ubuntu Netbook Remix (UNR).
Mám za sebou možná už stovky instalací různých systémů a přesto jsem nevycházel z údivu. Ubuntu je podle mě první distribuce Linuxu, která je konečně masově nasaditelná. Instalace, kterou jsem pustil z Windows, proběhla naprosto bez jakéhokoliv problému, nic jsem nemusel nastavovat, funguje veškerý hardware, systém se bez potíží připojil k mé domácí wi-fi síti, zaktualizoval se, doplnil si češtinu a… a prakticky okamžitě byl k použití. Naprosto mě fascinuje rychlost startu: za několik vteřin po zapnutí jsem již pracoval, všechny aplikace se pouští do 3, 4 vteřin. Grafické rozhraní je naprosto dokonale přizpůsobené malému displeji, vhodně zvolené tmavé barvy, ikony akorát velké… Ano, jsem nadšen! Ale hlavně jsem opojen rychlostí!
Teď, když píši tento článek, najdete Ubuntu už na všech počítačích, noteboocích a netboocích, co máme doma. Všude funguje jak má a to i na hardwaru, kde jsem měl potíže i s Windows (HP TouchSmart). Po mých anabázích s Windows, MacOS a Linuxem jsem našel konečně stabilní platformu, která dělá přesně to, co má: FUNGUJE.
P.S.: Ale Snow Leopard je pořád moje tajná láska! :-)
Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: