Dlouhodobě se sice politika přesouvá od faktických diskusí nad idejemi k slovním soubojům chronicky známých populisticko-bolševických proklamací předsedy ČSSD Jiřího Paroubka a buranské rétoriky zatím-stále-předsedy ODS Mirka Topolánka, přesto se začíná čím dál více projevovat nechuť voličů k podobné praxi a tedy snad se konečně přiblížila doba, kdy kabaretní vystupování našich politiků bude alespoň čas od času nahrazeno faktickou diskusí nad problémy naší země a aktuálně nad volebními programy jednotlivých stran.

Tento trend nepřímo potvrdila postupná náhrada Mirka Topolánka mnohem přemýšlivějším Petrem Nečasem, který kromě pracovitosti a schopnosti systematické práce vládne schopností mít vizi a trpělivě na ní pracovat. I proto v ODS roste snaha o definitivní odstranění Mirka Topolánka z vedení ODS, aby tak Petr Nečas dostal volnější ruce a silnější mandát. Ten se okamžitě pustil do volební kampaně vervou jemu vlastní a konečně se tak začalo mluvit o programu ODS a o jeho prioritách.

Při těch několika výrocích, které Nečas pronesl, jsem nevědomky znejistěl a přemýšlel, co mi na nich vlastně vadí. Až po poznámce Miloslava Kalouska z TOP 09 o sociálně-demokratickém Petru Nečasovi mi došlo, že se nejedná o pouhý bonmot, ale o velký kus faktu. Projdete-li si totiž jejich program (nemyslím volební), zcela jistě vás napadne totéž: ano, program ODS je velmi silně sociálně-demokratický. Navíc ODS toto sama nepřímo tvrdí, protože místo o úsporných opatřeních, rovných příležitostech a nižší úloze státu najednou mluví především o podpoře zaměstnanosti! Kde je utahování opasků, kde je boj proti byrokracii? Tato rétorika je pochopitelná směrem k ČSSD, která se sama pasovala jako jediná záchrana pro „obyčejné“ lidi. Ale už méně ji budou chápat konzervativní voliči.

ODS tak pozvolna opouští pozici pravicové strany, která se svým volebním programem jako jediná může oslovit konzervativního (v politickém slova smyslu) voliče. Že tomu tak je, potvrdila hysterická reakce ODS (i ČSSD) na právě zveřejněný volební program TOP 09, kterému vyčetli asociálnost. Samotné čtení programu mojí konzervativní duši doslova hřeje na duši. Třeba i to, že se TOP 09 přihrásila k zelené politice, která je logickou a přirozenou součástí konzervativní politiky (dodnes tomu tak v našich zemích nebylo). TOP 09 je tak první politickou stranou, která konečně poprvé od sametové revoluce přináší opravdový konzervativní program a tak se stává první reálnou pravicovou stranou.

Pokud je tedy TOP 09 pravicová a ODS jako správná sociálně-demokratická strana levicová, kam umístíme ČSSD? Tam, kam podle rétoriky, slibů a jejich programu patří: mezi extrémní levici, po bok KSČM. Upřímně stále nechápu, proč se nespojili, protože pokud porovnáte jejich programy, těžko najdete zásadních rozdílů. A ostatní strany? Pokud vyřadíme populistické strany typu Věci Veřejné (slyšeli jste nějaký proslov Radka Johna na mítinku?) či Zemanovce, zbývají čitelní (a mě stále sympatičtí) Zelení, kteří nikdy nepůjdou zařadit do politického spektra a KDU-ČSL, kterým jsem bohužel nikdy nerozuměl.

Zkuste si přečíst volební program aspoň strany, kterou se chystáte volit. Věřte mi, že můžete zažít nejedno překvapení. Třeba vás též překvapí, že KSČM má rozhodně smysluplnější a propracovanější program než ČSSD (pochopitelně přesto neakceptovatelný). A to je dobré vědět.

Foto: Povilas

Štítky: ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS, top 09, Věci veřejné, Zemanovci