Obec Bzová má jednu velkou výhodu a zároveň nevýhodu: stojí stranou všech hlavních cest a tak si může užívat klidu, na druhou stranu je všude daleko. Může za to i neexistence jiné cesty než nepřehledné a nebezpečné silnice směrem k Točníku (Žebráku) a tak logický cíl výletů, hrad Točník, je vlastně bez auta nedostupný. Jenže tomu tak nebylo vždy: historicky existovalo cest hned několik. Proč tedy některou z nich neobnovit?

Podíváme-li se na mapu z počátku 19. století, zjistíme, že tehdejší krajina byla cestami propletená a pečlivým studiem pak zjistíme, že byly nejméně čtyři způsoby, jak se z Bzové do Točníka dostat:

Zdroj: Mapy.cz

Mezi Bzovou a Točníkem jsem v posledním roce strávil stovky hodin prolézáním všech zákoutí a mapování aktuálního stavu starých cest. Překvapilo mě, že pokud pominu úplně zarostlé některé části starých cest, jsou de facto cesty velmi jednoduše obnovitelné. Pokusil jsem se jednu (respektive dvě) staré cesty zakreslit na „leteckou“ mapu: krásně tak vynikne, jakou škodou je, že jich nemůžeme využívat:

Žlutě je vyznačena aktuálně jediná alternativní cesta z Bzové do Točníka, zeleně pak nejkratší navrhovaná varianta. Oranžová část je delší varianta, která ale nemá ve svém profilu prudký kopec a tak by byla vhodnější pro celoroční využívání (kliknutím na mapu dostanete velkou verzi mapy). Zdroj mapy: mapy.cz.

Pohled na mapu jasně říká, že je téměř až nepochopitelné, proč taková cesta mezi Bzovou a Točníkem nebyla už dávno obnovena. Při obnově by nebylo potřeba žádných zemních prací, protože opravdu plně využívá zachovalých úprav. Po cestě je navíc dostatek kamenů a dalšího materiálu, aby bylo možné bez velkých investic těch několik málo poškozeným míst opravit. Výhodou je též částečně zachovalá alej stoletých stromů, u jejichž paty se navíc nachází pramen, který by mohl krásně plnit místo odpočinku v podobě studánky s nějakým altánem.

Smysl cesty by nemusel být pouze výletní, respektive kvůli cestování. Celá oblast na sever od Pekelského potoka velmi trpí, že je nedostupná a tedy postupně zarůstá (a i proto musíme nyní bojovat s Bolševníkem velkolepým). Díky cestě by se i lépe udržovalo okolí a bylo by možné ho lépe hospodářsky využívat. Turistický význam ani nemusím zmiňovat: v okolí Pekelského potoka a především jeho nivě je vcelku unikátní prostředí a tak tu nalezneme velmi různorodé rostlinstvo.

Nakonec se dovolím zeptat ctěných čtenářů: jsem sám, kdo si myslí, že má tato cesta smysl? Nebo máte jiné alternativní řešení? Pojďme se o tom bavit…