Když jsem poprvé narazil na staré mapy okolí Bzové, doslova mě přepadla mánie hledání starých míst a cest podle oné mapy. Našel jsem mnoho zapomenutých míst, které dodnes patří mezi moje nejoblíbenější. Zvídavost stále neopouští, a tak jsem se pustil do podrobnějšího hledání starých map, kde je vidět Bzová a nebo alespoň její okolí. A protože jsme na dohled od hradu Točník a pár kilometrů od královského města Žebrak, není těch map úplně málo.
Klaudyánova mapa Čech od mistra Mikuláše Klaudyána je nejstarší dochovanou tištěnou mapou Čech. Byla vydána v roce 1518 (všimněte si, že sever je dole) a Bzovou na ní pochopitelně ještě nenalezneme. Zato Žebrák, Hořovice, Točník a i vzdálenější Zbiroh tam jsou. Pokud by mapa alespoň částečně odpovídala, tak by ona královská cesta vedla jenom několik málo set metrů od Bzové.
Ačkoliv je Crigingerova mapa Čech o půl století mladší (1568), je její kartografická hodnota oproti Klaudyánově mapě prakticky nulová. Města a sídla jsou na ní vyskládána spíše podle estetického hlediska (aby se tam názvy vešly). Z okolí je na mapě uvedené město Žebrák.
Ač Aretinova mapa Čech působí poněkud chaoticky, je překvapivě přesná: vzdálenosti měst a jejich rozmístění téměř odpovídají reálnému stavu. Mapa kromě Točníka a Žebráku zachycuje Hořovice, Zbiroh, Zdice a též městys Cerhovice. Na rok 1619 překvapivě výborná mapa: snad i proto, že vznikla na základě skutečného měření.
Kuriózní Vetterova mapa Čech v podobě růže z roku 1668 nám příliš nových informací neposkytne. Má spíše estetický význam a tak nás asi nepřekvapí, že na mapě kromě Žebráku či Zbirohu nic jiného nenalezneme.
Zato Vogtova mapa Čech z roku 1712 je pro nás již mnohem zajímavější. Sice na ní stále Bzovou nenalézáme, ale sousední Líšná či Kublov na mapě již je. Další zajímavostí je i relativně přesné zaznamenání vodních toků.
Dočkali jsme se! V roce 1720 se na Müllerově mapě Čech poprvé objevuje Bzová. Je to i pochopitelně zvoleným měřítkem – 1 : 132 000. Na mapě nalezneme i ostatní místní sídla: Líšnou, Kublov či Březovou. Mapa je díky kartografickému průzkumu přesná.
Palackého mapa Čech z roku 1876 již nic nového nepřináší. Zajímavé je první použití plně českých názvů obcí: Točník, Žebrák, Počaply…
Opravdu zajímavé je pro nás 1. vojenské mapování (josefské), které nám přináší okolí zmapované v měřítku 1: 28800. Je na mě bohužel vidět, že mapa vznikla v rychlosti a dost nepřesně: mapy z jednotlivých částí na sebe vůbec nepasují. Poprvé byl ale zaznamenán tvar naší vesnice. Mapování proběhlo v letech 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace).
Za II. vojenského mapování (Františkovo) v letech 1836-1852 vznikla též mapa v měřítku 1: 28 800, ale tentokrát díky vojenské triangulaci, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, byla mapa již velmi přesná. Přesto na sebe jednotlivé díly příliš nepasují.
Poslední historické III. vojenské mapování (Františko-josefské) z let 1877-1880, měřítko 1 : 25 000, pak ještě zpřesnilo mapy o výškopis. Tyto mapy nám sloužili jako základ map až do 60. let 20. století.
Zdroje:
Historické mapy zemí Koruny české
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska
Archivní mapy (prohlížení archiválií Ústředního archivu zeměměřictví a katastru)
Geoportál ČÚZK (přístup k mapovým produktům a službám resortu)










Často se stydíme přiznat, na jaké straně barikády vlastně stojíme. Někdy proto, že jsme tu barikádu přeběhli a někteří z nás i několikrát. Proto si myslím, že je čas přiznat barvu a nestydět se za to: