Když jsem poprvé narazil na staré mapy okolí Bzové, doslova mě přepadla mánie hledání starých míst a cest podle oné mapy. Našel jsem mnoho zapomenutých míst, které dodnes patří mezi moje nejoblíbenější. Zvídavost stále neopouští, a tak jsem se pustil do podrobnějšího hledání starých map, kde je vidět Bzová a nebo alespoň její okolí. A protože jsme na dohled od hradu Točník a pár kilometrů od královského města Žebrak, není těch map úplně málo.

Klaudyánova mapa Čech od mistra Mikuláše Klaudyána je nejstarší dochovanou tištěnou mapou Čech. Byla vydána v roce 1518 (všimněte si, že sever je dole) a Bzovou na ní pochopitelně ještě nenalezneme. Zato Žebrák, Hořovice, Točník a i vzdálenější Zbiroh tam jsou. Pokud by mapa alespoň částečně odpovídala, tak by ona královská cesta vedla jenom několik málo set metrů od Bzové.

Klaudyánova mapa Čech

Ačkoliv je Crigingerova mapa Čech o půl století mladší (1568), je její kartografická hodnota oproti Klaudyánově mapě prakticky nulová. Města a sídla jsou na ní vyskládána spíše podle estetického hlediska (aby se tam názvy vešly). Z okolí je na mapě uvedené město Žebrák.

Crigingerova mapa Čech

Ač Aretinova mapa Čech působí poněkud chaoticky, je překvapivě přesná: vzdálenosti měst a jejich rozmístění téměř odpovídají reálnému stavu. Mapa kromě Točníka a Žebráku zachycuje Hořovice, Zbiroh, Zdice a též městys Cerhovice. Na rok 1619 překvapivě výborná mapa: snad i proto, že vznikla na základě skutečného měření.

Aretinova mapa Čech

Kuriózní Vetterova mapa Čech v podobě růže z roku 1668 nám příliš nových informací neposkytne. Má spíše estetický význam a tak nás asi nepřekvapí, že na mapě kromě Žebráku či Zbirohu nic jiného nenalezneme.

Vetterova mapa Čech

Zato Vogtova mapa Čech z roku 1712 je pro nás již mnohem zajímavější. Sice na ní stále Bzovou nenalézáme, ale sousední Líšná či Kublov na mapě již je. Další zajímavostí je i relativně přesné zaznamenání vodních toků.

Vogtova mapa Čech

Dočkali jsme se! V roce 1720 se na Müllerově mapě Čech poprvé objevuje Bzová. Je to i pochopitelně zvoleným měřítkem – 1 : 132 000. Na mapě nalezneme i ostatní místní sídla: Líšnou, Kublov či Březovou. Mapa je díky kartografickému průzkumu přesná.

Müllerova mapa Čech

Palackého mapa Čech z roku 1876 již nic nového nepřináší. Zajímavé je první použití plně českých názvů obcí: Točník, Žebrák, Počaply…

Palackého mapa Čech

Opravdu zajímavé je pro nás 1. vojenské mapování (josefské), které nám přináší okolí zmapované v měřítku 1: 28800. Je na mě bohužel vidět, že mapa vznikla v rychlosti a dost nepřesně: mapy z jednotlivých částí na sebe vůbec nepasují. Poprvé byl ale zaznamenán tvar naší vesnice. Mapování proběhlo v letech 1764-1768 a 1780-1783 (rektifikace).

1. vojenské mapování (josefské)

Za II. vojenského mapování (Františkovo) v letech 1836-1852 vznikla též mapa v měřítku 1: 28 800, ale tentokrát díky vojenské triangulaci, která sloužila jako geodetický základ tohoto díla, byla mapa již velmi přesná. Přesto na sebe jednotlivé díly příliš nepasují.

II. vojenské mapování (Františkovo)

Poslední historické III. vojenské mapování (Františko-josefské) z let 1877-1880, měřítko 1 : 25 000, pak ještě zpřesnilo mapy o výškopis. Tyto mapy nám sloužili jako základ map až do 60. let 20. století.

III. vojenské mapování (Františko-josefské)

Zdroje:
Historické mapy zemí Koruny české
Prezentace starých mapových děl z území Čech, Moravy a Slezska
Archivní mapy (prohlížení archiválií Ústředního archivu zeměměřictví a katastru)
Geoportál ČÚZK (přístup k mapovým produktům a službám resortu)