Obec Bzová u Hořovic je malebná středočeská vesnice (432 obyvatel, r. 2007) ležící na jihovýchodě chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko. Z vesnice je krásný výhled na východ: na hrad Točník, města Žebrák a Hořovice a za pěkného počasí dohlédnete až na Brdské hvozdy. Z ostatních stran je pak obklopena nádhernými smíšenými lesy, ve kterých roste tolik hub, že Bzovští chodí na houby zásadně s trakařem.
Kde Bzovou naleznete
Pohled do historie
První písemná zmínka o Bzové se váže k roku 1390 a pochází z listiny uložené v Českém archivu pod č. 31/18412-98, ves Hlohovičky (údaj byl vzat z Retrospektivního lexikonu obcí z let 1850 až 1970, který byl vydán v r. 1978. Autoři tohoto lexikonu vyčetli první zmínku o existenci Bzové z knihy dr, Antonína Profouse a dr J. Svobody: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díly l., až V., vydané v Praze v letech 1959 až 1960.):
1390: In villa Hlohowicz minori Henricus deccesit, proclam in Pilznam, Mathias de Bzowe recepit.
Překlad by mohl znít asi takto:
1390: Zemřel Jindřich, původem z Plzně, ve vsi Hlohovičky, a Matěj ze Bzové (ves) získal.
Vznik Bzové lze tedy datovat minimálně o několik desítek let dříve, protože přídomek (v našem případě: ze Bzové) bylo používáno pouze v případě obecně známých sídel. Bohužel nám nepomohou zakládací listiny církevních majetků, protože na rozdíl od okolních vesnic se Bzová v žádných podobných materiálech nevyskytuje. Dr. Mlada Nováková, která píše o památkách v okolí hradu Točník a Žebrák, uvádí, že obec Bzová byla známa již ve 13. století (citace nebyla bohužel doložena).
Obec Bzová náležela před založením hradu Točník k panství hradu Žebráku, který dal postavit Oldřich, řečený Zajíc (první zmínky o něm jsou z roku 1248 až 1271, kdy zemřel). Je nade vší pochybnost, že musíme vznik osady nebo vsi Bzové spojovat především s hradem Žebrákem a její další vývoj i s hradem Točníkem. Prostá úvaha nás pak vede k faktu, že někdo musel sloužit pánům a provádět pro tě různé práce. Lze se proto právem domnívat, že to byli občané Bzové, protože v dosahu v té době nebyla osada či obec, která by toto mohla vykonávat. Tyto služby bzovských občanů využíval i král Václav IV., který byl v druhé polovině 14. století častým hostem na Žebráku a tudíž jim také po vystavení hradu Točník dává v roce 1405 určitá privilegia za služby na hradě.
Řídící učitel ve Bzové Antonín Milka, zakladatel obecní kroniky, při popisu vzniku obce Bzové uvádí:
Dle dějepisné pověsti vznikla obec Bzová počátkem 17. století podle jména „víska“ mezi lesy. Byla umístěna dříve v lesích části Rasovky na místě zvaném Zábisk. Toto místo mělo však špatnou polohu, byly tam bystřiny a močály a proto se osadníci odstěhovali na místo, kde nyní obec Bzová stojí.
Faktem zůstává, že na Zábisku jsou dodnes známky původního osídlení. Setkáváme se tam s elipsovitým valem zhruba jeden a pul kilometru dlouhým, s hrází rybníka a jeho pozůstatky, s terasovitými poli a jiný zajímavostmi. Na tomto místě byly také v roce 1926 nalezeny střepy nádob s vrytými, pěknými ornamentálními ozdobami. Nádoby byly hrubé, vyrobené na hrnčířském kruhu, mazané popelem a vypálené. Našly se tam i střepy polévaných nádob. Pokličky byly velmi pracně zhotoveny a našly se na nich i otisky prstu.
Podle státního konzervátora Jíry pocházejí tyto nálezy z let 1000 až 1300. A tak je pravděpodobné, že předchůdci naší obce pocházejí ze Žab, jak traduje pověst, resp. ústní podání. Každopádně je nutno klást vznik osady nebo vsi Bzové minimálně o 300 let dříve, než uvádí Milka v kronice, a o 100 let dříve, než je první písemný doklad z roku 1390. Dokladem toho mohou být i střepy a jejich stáří nalezené na Zábisku.
Bzová v 70. letech 20. století na dobové pohlednici:
Památky
Bzová byla na konci 19. století stižena velkým požárem, kdy živlu podlehly prakticky všechny památky a tak se do dnešních dnů zachoval pouze zděný větrný mlýn (420 m.n.m.), na indikační skice z roku 1839 vyznačený na pozemkové parcele č. 750 v trati Na hůrkách, na stavební parcele číslo 39. Stojí asi 400 m na jihovýchod od návsi, na obecním pozemku. Mlynářem byl tehdy Jan Rudolf z Točníka. Pozdější poznámka stabilního katastru označuje mlýn za demolici. Z historické literatury se dovídáme, že v obci Bzová byl vždy nedostatek vody a proto byl již v 16. století postaven mlýn větrný. Po druhé světové válce koupil mlýn Václav Hanzlík, otec současné majitelky Olgy Rauscherové a opravil ho na rodinný domek. Dnes je blízké okolí zastavěno čtvrtí s rodinnými domky. Objekt je památkově chráněn.
Zajímavosti
V Bzové hned u hlavní silnice se na domu čp. 131 nachází sluneční hodiny.
Zdroje a odkazy
- Obec Bzová: oficiální stránky obce Bzová
- FC Bzová: stránky divizního fotbalového klubu
- SDH Bzová: Stránky dobrovolného sboru hasičů Bzová
- Bzová (okres Beroun): Záznam o Bzové na Wikipedii
- Veřejná databáze ČSÚ: Záznamy o obci Bzová v databázi Českého statistického úřadu
- Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a Slezsku: Zděný větrný mlýn v Bzové
- Sluneční hodiny v České republice a na Slovensku: Sluneční hodiny Bzová 141
Poznámka
Veškeré informace jsem čerpal převážně z výše uvedených zdrojů. Narazíte-li na nepřesnou nebo nepravdivou informaci, budu vám velmi vděčen, pokud mě na tento fakt upozorníte. Stejně tak mě potěší jakékoliv další informace a zajímavosti týkající se obce Bzová.



