Psát o kvalitě islandské nezávislé hudební scény je jako nosit dříví do lesa. Počínaje Björk, která se proslavila na konci osmdesátých let jako zpěvačka The Sugarcubes a především na začátku devadesátých let sólovou dráhou, chrlí Island úžasné muzikanty jako na běžícím pásu. Příkladem budiž slow-rocková skupina Sigur Rós, klasický a ambientní Ólafur Arnalds či folkově klasická Amiina. Nově si zapamatujte velký objev posledních měsíců, pětičlennou skupinu Rökkurró, protože o nich, kromě tohoto příspěvku, ještě rozhodně uslyšíte.
[Read more...]
Hudební dobrodružství VI.: Rökkurró
13. 6. 2009 By Leave a Comment
Hudební dobrodružství IV.: Ólafur Arnalds
13. 10. 2008 By Leave a Comment
Skoro se ani nechce věřit, že Ólafur Arnalds je pouhých 21 let stár. Tento Islanďan skládá natolik křehkou hudbu, že při poslechu jakékoliv skladby se bojíte jenom výrazněji nadechnout. Jeho neoklasická hudba je tolik věrohodná, navíc tak nenásilně doplněná ambientními zvuky a postupy, že si až říkáte, že něco takového snad ani někdo takhle mladý nemůže složit. Každá další skladba vás přesvědčuje znova a znova, že takový talent se rodí opravdu jenom čas od času.
Talentu Ólafura Arnaldse si logicky nemohli nevšimnout dnes už hvězdní Sigur Rós, kteří si ho vzali jako předskokana na svoje turné. Asi se nedozvíme, jestli tak udělali na základě jedinné LP desky Ólafura Arnaldse Eulogy for Evolution či EP Variations of Static, v každém případě udělali bezpochyby dobře, protože skladby Ólafura Arnaldse musí pohladit i sebedrsnější lidskou duši.
Ólafur Arnalds je přesně ten umělec, jehož muziku jsem si ochoten koupit. Protože je opravdová a věrohodná, protože každý tón má smysl, protože při poslechu se mi každá skladba dostává až do nejhlubšího nitra mé duše. Protože hudba Ólafura Arnaldse je prostě nádherná.
